Bezpečnost skleněných obalů: Méně chemikálií, více zdraví
Obal chrání potraviny před škodlivými vlivy během skladování, přepravy nebo prodeje. Nové studie však ukazují, že výzkum zdravotních rizik, která jsou způso
bena migrujícími chemickými látkami, zůstal zatím na velmi základní úrovni. Pokud vůbec. Tato rizika však mohou být mnohem větší, než se dosud předpokládalo.
Všichni víme, že obaly hrají klíčovou roli na našem globalizovaném trhu s potravinami. A v mnoha případech je obal skutečně nepostradatelný, protože umožňuje delší uchování potravin a jejich přepravu na velké vzdálenosti. Stejně tak již delší dobu víme, že obaly mohou být také významným zdrojem chemických látek, které se mohou uvolňovat do potravin.
Zaměřme se na to, jak chemikálie ve styku s potravinami ovlivňují zdraví
Například studie, která byla nedávno publikována evropskými vědci, ukazuje, že minimálně 29 chemických látek – včetně bisfenolů a ftalátů používaných v mnoha typech obalů – představuje významný rizikový faktor ve snížení kvality spermatu a další negativní efekty. Studie ukazuje „znepokojující překročení přípustného kombinovaného vystavení” různým syntetickým chemikáliím, se kterými lidé přicházejí do styku v každodenním životě z vícero zdrojů, včetně potravinových obalů. Velmi znepokojující je, že u devíti chemikálií detekovaných v moči byla akceptovatelná míra expozice překročena 14krát. U vysoce exponovaných mužů byla hodnota překročena více jak 100krát.
Tyto výsledky jsou alarmující o to více, že dramatický negativní trend týkající se plodnosti je u mužské populace dokumentován již několik desetiletí. Vědci proto vyzývají úřady, aby jednaly rychle a zakázaly zejména bisfenol A (BPA) v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami.
Studie odhaluje velké mezery ve znalostech
“Nicméně, toto by mohla být jen špička ledovce, jak ukazuje další nedávno publikovaná mezinárodní studie, na které jsem sama aktivně spolupracovala.” Cílem této práce bylo vytvořit systematický přehled všech chemických látek, které kdy byly zjištěny v materiálech určených pro styk s potravinami, včetně jejich obalů. Databáze migrujících a extrahovatelných chemikálií ve styku s potravinami (FCC migex Database) obsahuje informace z celkem 1 210 studií.
Výsledky jsou ohromující. Zjistili jsme, že celkem bylo doposud zjištěno 2 881 chemikálií ve styku s potravinami (CSP) v celkem šesti skupinách materiálů přicházejících do styku s potravinami (MSP), a to plastů, papíru a kartonu, kovů, multimateriálů (jako jsou nápojové kartony), skla a keramických materiálů. Nejpřekvapivějším zjištěním však bylo, že až doposud nebylo asi 65 % těchto chemických látek známých jako látky používané v materiálech, které následně přicházejí do styku s potravinami. Naše výsledky ukazují, že se nachází minimálně 14 153 chemických látek v obalech pro potraviny, ve zpracovatelských zařízeních a skladovacích nádobách atd.
Sklо a keramika s minimálním množstvím škodlivých chemikálií
Nejznepokojivějším faktem je, že nevíme prakticky nic o způsobu, jakým mnohé z těchto látek ovlivňují lidské zdraví.
Nevíme, jak jsou škodlivé, když je denně přijímáme s potravou v malých množstvích, ani to, zda zůstávají trvale v našem těle, nebo jak se vzájemně ovlivňují, když se ve směsích uvolňují z obalů do potravin. Tato skutečnost mě opravdu překvapila, protože jsme předpokládali, že úřady toto bedlivě sledují. Ve skutečnosti tomu tak ale není a chemické látky v obalech potravin jsou z velké části nekontrolované.
Dalším pozoruhodným aspektem bylo množství CSP napříč různými skupinami materiálů. Není zcela překvapivé, že například velká většina CSP byla detekována v MSP vyrobených z plastu, zatímco sklo a keramika měly zdaleka nejmenší počet naměřených CSP (viz graf níže). Souvisí to se skutečností, že plasty jsou syntetické látky – to znamená materiály vyrobené člověkem, které se skládají z mnoha r
ůzných syntetických chemikálií, z nichž některé jsou ve skutečnosti zcela neznámé. Plasty jsou proto vysoce komplexní materiály. Sklo a keramika jsou oproti tomu velmi jednoduché, jsou vyrobeny z malého množství surovin, takže jsou velmi dobře popsatelné. V těchto materiálech se nevyskytují žádné neznámé látky.
Celkově naše výsledky zdůrazňují naléhavou potřebu podrobněji prozkoumat a zdokumentovat účinky CSP. To však mělo být provedeno ještě předtím, než se začaly používat ve velkém měřítku, jako je tomu dnes. Jde však o nesmírně časově, materiálově a finančně náročný úkol, a to kvůli velkému množství chemických látek, které vyžadují lepší prozkoumání. Z těchto důvodů je důležité omezit používání CSP a používat pouze materiály, které byly řádně prozkoumány a shledány jako nezávadné. Do této skupiny patří skleněné a keramické materiály nebo nerezová ocel, jejichž chemické složení je přesně známo a z nichž se do potravin uvolňuje pouze málo chemických látek, pokud vůbec nějaké.
«Sklo a keramika mají zdaleka nejmenší počet naměřených chemických látek určených pro styk s potravinami.»
Jane Muncke, Author and Managing Director and Chief Scientific Officer of the Food Packaging Forum